Nevím jak vy, ale já když dočtu dětem pohádku před spaním, tak slýchávám: "Mami,nech otevřené dveře" nebo "Mami, nech nám trochu světla" i ti moji hrdinové se po zhasnutí bojí. Prý vylézají skřítci ze zdí a strašidla si povídají pod postelí. A tak jsem šáhla po knize "Co se děje pod postelí" a strachy byly ty tam. Půltucet krátkých pohádek o dětech, jimž strach ze tmy, noční můry, stesk nebo třeba jen obyčejná nuda brání oddat se klidnému spánku, se spolu se závěrečnou sedmou historkou o notorickém spáči odehrává v krajině Podpostelí. Její obdélníkové ostrůvky se rozkládají pod každým lůžkem určeným k přespání, vlakové lehátko nevyjímaje. V chuchvalcích prachu mezi pohozenými hračkami a zapomenutými ponožkami přebývají mluvící pavouci, skřítkové, bubáci i snovovci pověření každonoční scenáristickou prací vysílanou do hlaviček nejmenších, přičemž dlužno zdůraznit, že starosti oněch tvorů se nápadně podobají těm lidským. Pohádková nokturna Hany Lehečkové si pohrávají s motivem snu, v němž se nespavcům dostane výchovné lekce či návodu, jak překonat strach. Příští večer se tím pádem vyznačuje spikleneckým očekáváním, co jim zase představitelé Podpostelí uchystali za novinku.
Hana Lehečková
Fragment
pro nejmenší, pro předškoláky, pro malé školáky, pro holky, pro kluky
https://www.nejlepsiknihydetem.cz/co-se-deje-v-podposteli-pn-530-613/