Pohádka o svatém Martinovi

Přináším Vám krátkou večerní svatomartinskou pohádku na dobrou noc. 

Jak to vlastně s tím svatým Martinem bylo? Proč se peče svatomartinská husa? A co symbolizují svatomartinské rohlíčky? 

Martin jehož jméno dostal po bohu války "Martinovi" se narodil dávno, velmi dávno roku 316 v malém městečku zvaném Sabarie, které se nachází na území dnešního Maďarska.  Rostl, rostl až dospěl, měl ten správný věk a mohl se stát římským vojákem. Jednoho, velmi chladného dne, sedl Martin na svého bílého koně a vydal se jako správný voják na hlídku kolem hradu. V tom jej zastavil žebrák, „slituj se prosím", pravil. Martin neměl u sebe nic (žádné jídlo, vodu, ani peníze). Měl však svůj červený rytířský plášť, neváhal ani minutu, seskočil ze svého bílého koně, vytasil meč a svůj rytířský plášť přesekl na dvě poloviny. Jednu daroval žebrákovi. Tímto činem se stal ochráncem chudých.

Po tomto počinu se Martin nechal pokřtít, dobrovolně se rozloučil s posláním vojenským a vydal se na cestu poustevníka. Nakonec své útočiště našel na uzemí dnešní Francie, kde se stal knězem. Lidé měli Martina rádi a chtěli jej zvolit za svého biskupa. Martin však nechtěl, proto se v den volby nového biskupa schovával v chlévě s husami, aby jej lidé nenašli. Ale, co se nestalo? Husy ho svým kejháním prozradily, a tak se Martin přece jenom biskupem, stal. „Možná i proto se podle tradice na den svatého Martin, peče svatomartinská husa“, uzavírá své vyprávění tatínek.

„Tati, proč jezdil Martin na bílém koni? A proč maminka připravuje svatomartinské rohlíčky?“, ptá se Tomík. Bílý kůň symbolizuje první sníh, ne nadarmo se Tomi říká „na svatého Martina, bývá bílá peřina“ nebo „na svatého Martina drž se, synku, komína!“. A svatomartinské rohlíčky? Ty se dělají ve tvaru podkovy, té koňské podkovy, protože Martin byl mimo jiné i patronem všech koní.

Zkrátka a dobře, svátek Martina byl vždy velmi důležitý. Děti čekaly na první sníh, konaly se trhy, dospělí oslavovali nové víno, maminky pekly svatomartinské rohlíčky a čeledínům i děvečkám na statku končila smlouva – buď zůstali, nebo hledali práci u jiného hospodáře. A teď už dobrou noc

Dobrou noc, Karolína