Na lyžích, přesto v teple a bezpečí

Blíží se pololetní a hlavně jarní prázdniny, a to je ta nejlepší doba na lyžování. Po předchozích článcích Kdo toho prcka naučí lyžovat a Jak vybrat správnou velikost nejen lyží, vám tentokrát přinášíme další tipy, jak si lyžování pořádně užít.

Jen najedené, vyčůrané a odpočaté dítě s vámi bude lyžovat s nadšením hodným budovatele zářných zítřků. Jak ale zařídit, aby byl potomek celý den na horách, v mrazu a na sněhu a zároveň v teple a bezpečí?

Unavený a prochladlý lyžař si koleduje nejen o chorobu, ale také o zranění, poněvadž vyčerpání ho připraví o veškeré soustředění a pozornost k okolnímu dění. Platí to pro malé i velké sportovce s tím rozdílem, že dítěti na rozdíl od dospělého ubývá sil i tepla mnohem rychleji a je tedy třeba víc hlídat, jak na tom mrňous právě je. Stačí však dodržet několik zásad a i s malým prckem či školákem si můžete užít kouzelný den na sněhu.

Lyžujte, když davy sedí doma

Fronty u vleků, sjezdovky, které připomínají křižovatku o dopravní špičce, restaurace a bufety, kde nenajdete volnou židli, přeplněné lyžařské školy. Ač to tak na první pohled nevypadá, i volba termínu cesty na hory má bezprostřední vliv na to, bude-li vaše dítě příjemně unavené po celodenním pohybu na čerstvém vzduchu, nebo utahané a otrávené už po ranní cestě přeplněným skibusem.

Chcete-li se vyhnout lyžujícím zástupům, rezervujte si pobyt v zimním středisku mimo víkendy a období vánočních svátků.

Odborník Petr Křivánek, manažer sítě obchodů a půjčoven Happy Sport, radí: „Ideální je lyžovačka uprostřed pracovního týdne, na úplném začátku sezóny, těsně před Vánocemi nebo prvních čtrnáct dní v lednu. Chystáte-li se do zahraničí, nezapomeňte si zjistit, kdy jsou v dané zemi jarní prázdniny.“

Bydlete u sjezdovky

Klíčová je též volba správného lyžařského areálu a ubytování. Pokud nehodláte učit dítě první obloučky na černé sjezdovce nebo na úzkém svahu mezi snowboardisty, vyberte středisko s dostatkem mírných a širokých svahů vhodných pro začátečníky. Rovněž zvažte, jak dlouhou cestu potomek bez problémů ustojí, aby vás pak v autě či v autobuse neklepla pepka z věčného „kdy už tam budeme?“

Zamluvte si bydlení v blízkosti sjezdovky – nejen proto, že v batohu vláčíte kvůli dítěti spoustu nezbytností, ale i s ohledem na možnost zajít si v poledne na pokoj, kde usušíte mokré oblečení, a prcek mezitím nabere síly na odpolední program.

Odborník radí: „Co se týče samotného ubytování, dítě neocení dechberoucí výhled z pokoje, špičkovou kuchyni v místní restauraci ani vyhlášenou diskotéku jen dvě minuty chůze od hotelu. Zato mu přijde vhod prostorný pokoj či apartmán, kde je dost prostoru na hraní, a také dětský koutek ve stejné budově.“

Vrstvěte a zase odebírejte

Malý lyžař se neobejde bez pohodlného, nepromokavého a zároveň prodyšného oblečení, na němž se nevyplatí šetřit. Bavlněná tílka, vlněné svetry a pletené rukavice jsou prima, ale na sportování raději pořiďte oděv z dražších funkčních materiálů. Nejmenují se funkční pro nic za nic. Dokážou pracovat s vlhkostí, takže pot, který by jinak studil na kůži, odvádějí do další vrstvy. Ty by měly být celkem tři. Na první vrstvu termoprádla by si měl mrňous obléknout druhou, termoizolační, ideálně polar flísovou mikinu. A navrch zimní bundu, prodyšnou a zároveň nepromokavou, aby zabránila procházení vlhkosti dovnitř. Ideálně s reflexními nášivkami kvůli bezpečnosti v hustém provozu, mlze i tmě.

Na dolní část těla pak postačí spodky z funkčního materiálu a přes ně zateplené, nepromokavé kalhoty (u menších dětí je praktičtější kombinéza). A protože při únavě a tělesném vyčerpání nejvíc trpí ruce, nohy a hlava, potřebuje dítě kvalitní rukavice, ponožky (do lyžařských bot patří jedny!) a čepici – pod helmu postačí jedna tenká, případně kukla chránící celý obličej, ale pro chvíle odpočinku mějte v batohu raději i normální čepici.

Odborník radí: „Je třeba zvyknout si s vrstvami pracovat, odebírat a podle potřeby přidávat – abyste unavené dítě nedorazili tím, že ho v poledne necháte klimbat v bundě a dvou mikinách ve vyhřáté restaurace a pak ho vyvlečete na mráz. Při lyžování ve vysokých horách navíc musíte počítat s tím, že na každých 100 metrů nadmořské výšky klesne teplota přibližně o 0,6 stupně Celsia. A také že není zima jako zima. Pocitově je nejnepříjemnější ta vlhká okolo nuly, kdy navíc fouká vítr.“

Nepořizujte výzbroj pro obra

Z hlediska bezpečí je zásadní správný výběr lyží, lyžařských bot a helmy, případně páteřáku. Výzbroj může plnit svou funkci, jedině když bude mít odpovídající velikost. Vyhněte se tedy rodičovskému nutkání pořídit boty o číslo větší a lyže o fous delší, protože děti přece rychle rostou. Mít vedle sebe na vleku „kocoura v botách“ je sice roztomilé, ale ve velkých, nepadnoucích botách není dítě stabilní a jen těžko může ovládat lyže, nehledě na riziko pádu a zranění. A pokud i prkýnka bude mít dlouhá jako z pohádky o Krakonošovi, je to zaručený způsob, jak mu lyžování navěky zprotivit.

Vyberte dítěti:

● lyžařské boty, v nichž bude zbývat na délku maximálně jeden centimetr (nesmí se mu zvedat pata),

● lyže, které mu budou sahat maximálně po bradu (u malých začátečníků mají být o 10-20 centimetrů kratší, než je aktuální výška postavy).

● helmu, jež nikde netlačí a zároveň nezapnutá pevně drží i při rychlém předklonu.

Odborník radí: „Pokud si půjčíte lyže - třeba v některé z půjčoven Happy Sport, jednak ušetříte, protože dětský komplet (lyže, boty, hole a k tomu helmu zadarmo) získáte na celou sezónu za pouhých 1990 Kč a připravené na zimu, jednak vám pomůžeme vybrat správnou velikost.“

Buďte mu v patách

Malé dítě na lyžích je jako neřízená střela, která se řítí nejvyšší možnou rychlostí, aniž by byla schopna uvědomit si svoje limity nebo vyhodnotit zvenčí hrozící nebezpečí. Nemůže za to, protože schopnost koordinace se plně rozvine až po desátém roce věku. Rodiče nebo instruktor přesto musí prcka stále vést k tomu, aby se učil mít rychlost při jízdě pod kontrolou.

S ohledem na vlastní bezpečí i bezpečí ostatních lyžařů by měl také co nejrychleji pochopit, že sjezdovka není ring volný, ale místo, kde platí jasná pravidla pohybu. Naučte ho, jak bezpečně předjíždět a brzdit, kde zastavovat, jak správně nasedat a vystupovat z lanovky, co všechno při jízdě sledovat. Nejlepší je samozřejmě vlastní příklad.

Nezapomeňte na pauzy

Při lyžování nezapomeňte sledovat, jak na tom potomek je, a včas zařaďte přestávku. Děti všechno dělají naplno a nadoraz a je nutné vést je k tomu, aby se učily zachytit první známky únavy. Zkontrolujte, zda není promáčené nebo zpocené, nechte ho vyčůrat a mezitím vyčarujte z batohu svačinu (větší či menší například v podobě sušeného ovoce) a hlavně termosku s čajem. I v zimě hrozí dehydratace, takže je dobré pít po troškách každou hodinu, ideálně dříve, než se dostaví pocit žízně. A nezapomeňte ošetřit i během dne nechráněný obličej ochranným krémem (případně opalovacím krémem s vysokým faktorem) a tyčinkou na rty.

Odborník radí: „I když jste donedávna patřili k neúnavným lyžařům, kteří stáli u vleku už za ranního kuropění a brázdili svahy až do setmění, jako rodičům malého dítěte vám nezbyde než akceptovat, že lyžování nemůže být program na celý den a je třeba ho prostřídat jinou zábavou: bobováním, stavěním sněhuláka nebo třeba procházkami či bruslením.“

Večer si pak zajděte do vířivky nebo na bazén, což bude jistě zasloužená odměna i relax pro všechny zúčastněné. Uvidíte, že se váš malý lyžař či lyžařka už nebudou moci dočkat zítřka!