Kdo toho prcka naučí lyžovat?

„Vážně ho to chceš naučit sám?“ podivuje se okolí, když se rozhodneme vzít výuku lyžování svého potomka do vlastních rukou. Bylo by snad lepší přihlásit ho do lyžařské školy?

Kolega z práce se chlubí, že na svahu za chalupou naučil svou tříletou dceru lyžovat během pár dní. To přece dáte taky, ne? On ovšem zatím netuší, že i za tu krátkou dobu stihl své „žákyni“ vštípit několik zlozvyků, které se ona bude muset později odnaučovat. A raději si nechal pro sebe, kolikrát odolával nutkání malou lyžařku uškrtit, protože neustále vzdorovala a odmítala poslouchat jeho pokyny. 

Nenapadlo ho, že dcera je ještě malá a navíc není zvyklá na mráz ani na sníh. Odborníci sice zmiňují tři roky jako minimální věk vhodný pro první lyžařské pokusy, protože mladší děti ještě na výuku nemají fyzicky ani psychicky a potřebují napřed vyzrát, aby zvládly koordinaci tak složitých pohybů, jaké s sebou lyžování nese. Ale i některé starší potřebují čas. Proto je dobré otestovat ještě předtím, než je postavíte na lyže, zda se dokážou bez problémů sklouznout na ledě. Pokud ne, je lepší strávit mezidobí „zrání“ společným stavěním sněhuláků a koulováním, aby si děti zvykly na pohyb na sněhu.

Zjistěte, zda na to máte

Ale vy nejste váš kolega a vaše dítě není jeho dítě, takže to s tím svým určitě zkuste, máte-li chuť a potřebné předpoklady:

● jste dobrý lyžař či lyžařka,

Při výuce je třeba zaměřit veškerou pozornost na ratolest, takže svůj vlastní pohyb na lyžích po sjezdovce musíte mít zautomatizovaný. Těžko se budete soustředit na dítě, když potřebujete myslet na udržení rovnováhu při jízdě pozadu.

● nastudovali jste si základní metodiku,
Znáte postup, víte, čím začít a jak zvládnuté dál rozvíjet. Jste si jistí, že neučíte potomka zastaralé nebo chybné dovednosti. Lepší než vysvětlovat, je sám předvádět, jak se má jezdit. Děti se nejlépe učí napodobováním.

● pojmete učení hravě,
Je pro vás přirozené brát výuku lyžování jako zábavu, rádi vymýšlíte soutěže a zábavné úkoly. Spíš než to, co se nedaří, vidíte pokroky a umíte pochválit. Jste kliďas a jsou vám bytostně cizí manýry krutopřísného učitele, který driluje tak dlouho, dokud žákovi učení nezhnusí.

● netlačíte na pilu,
Umíte rozpoznat první známky únavy dítěte a víte, kdy je třeba hned vyhlásit přestávku. Je vám jasné, že malý lyžař se musí srovnat s nezvyklou zátěží. Už jen to, že má nohy hodinu nebo dvě uvězněné v masivních lyžařských botách, je poměrně namáhavý trénink pro jeho svaly. A když se ještě k tomu potřebuje soustředit na správný pohyb na lyžích a poslouchat vaše pokyny, potřebuje dostatek pauz na odpočinek. Dobře víte, že jinak hrozí úraz.

● těšíte se z příležitosti trávit spolu volný čas.
Nejeli jste na hory, abyste si zajezdili, ale hlavně proto, abyste se věnovali svému synovi či dceři. Ve všední dny mnoho času nezbývá, takže rodinnou dovolenou vnímáte jako vítanou příležitost užít si společnosti svých dětí. Nenechte se o ten zážitek připravit!

Počkejte na správný čas

Určitě si nevyčítejte, jestli se na roli učitele lyžování necítíte – upřímně řečeno, málokdo z nás je ztělesněním trpělivosti a nekonečné laskavosti tváří v tvář vlastním dětem, které tak nějak od přírody vědí, kam sáhnout, chtějí-li nás vytočit. Proto s klidným svědomím přihlaste syna či dceru do lyžařské školy. Jestli chcete, aby se tam skutečně naučilo jezdit na lyžích, a školu nevnímáte jen jako hlídací instituci, která ho zabaví po dobu, než si vy sami užijete pohybu na svahu, odložte vyplnění přihlášky až na dobu, kdy budoucí lyžař sfoukne pět nebo šest svíček na narozeninovém dortu.

Nebojte se, opravdu nic nezmeškáte, poněvadž v čerstvě školním věku bude vaše ratolest schopna lépe porozumět pokynům trenéra a reagovat na ně. Zamluvte individuální výuku, nebo syna či dceru klidně přihlaste do kurzu, protože děti v tomto věku snáz hledají motivaci ve skupině vrstevníků, kde mohou hrát hry a soutěžit mezi sebou. S mladším dítětem, které se rychle unaví a vzhledem k věku ještě nerozumí lektorovým pokynům lektora, totiž ani ten nejlepší instruktor mnoho nezmůže. 

Který instruktor je ten pravý?

Ne každý šikovný lyžař, který sjíždí svah elegantními oblouky, je automaticky schopný učitel. Základním vodítkem, podle kterého poznáte sportovně i odborně zdatného instruktora, je kvalifikace. Každý dobrý učitel lyžování je absolventem lyžařského kurzu dětské výuky Asociace profesionálních učitelů lyžování (APUL).

Je pravda, že instruktor, který se považuje za profesionála, by měl umět přizpůsobit výuku jak věku a schopnostem dítěte, tak také jeho temperamentu. Proměnit učení ve hru mu pomáhají vlastní schopnost a zkušenosti a také nejrůznější pomůcky, jež má každá škola k dispozici. Na druhou stranu, život je víc než jen soubor papírových pravidel, takže se může stát, že si ti dva, učitel a žák, zkrátka nesednou. Proto si dejte tu práci a sami, nebo spolu s potomkem nejdříve pozorujte práci instruktorů přímo na svahu a pak teprve vyberte takového, jehož přístup se vám i potomkovi nejvíc zamlouvá.

Skutečného profesionála samozřejmě nejspíš najdete v dobré lyžařské škole. Jak ji poznáte? Nejlepší je samozřejmě osobní doporučení někoho z okolí, případně alespoň reference z internetových diskusí. Známkou profi úrovně lyžařské školy je:

● členství v některé z profesních organizací (APUL, ČSLŠ, APLŠ),

● provozování dobře vybaveného lyžařského hřiště pro děti, dobře odděleného od prostoru sjezdovek, a také dětského vleku,

● vlastní malá půjčovna vybavení a lyžařský servis,

● kvalitní internetová prezentace, kde najdete dostatek aktuálních informací o poskytovaných službách, včetně přístupu k výuce a stručného představení lyžařských instruktorů.

Lyže i lyžáky musí přesně padnout

Jak už bylo řečeno, lyžování je pro dítě náročné i s ohledem na lyžařskou výzbroj, kterou musí mít na sobě a která přes veškerou snahu výrobců pořád váží podstatně víc než peříčko. Abyste potomkovi začátky lyžování co nejvíc usnadnili, vyberte mu takové boty, lyže a helmu, jež mu skutečně sednou. Nesmějí být o číslo či velikost větší, ani menší.

Je jedno, zda vše koupíte nové, anebo půjčíte v půjčovně. Ale vzhledem k tomu, že děti rostou jako z vody, vyplatí se spíš druhá varianta. Například v síti prodejen a půjčoven Happy Sport lze vypůjčit dětský či juniorský lyžařský komplet (lyže, boty, hole, helma) na celou sezónu za částku od 1990 Kč. A v případě, že syn či dcera nečekaně povyrostou, můžete kdykoliv přijít vyměnit půjčenou věc za větší. K dalším výhodám půjčovny patří, že vám odpadá starost o servis a také o to, kam uložíte vybavení po skončení sezóny.

A jestli vy sami máte snad doma letité lyže a na pořízení nových vám chybí peníze, půjčte si je též. Byla by škoda, kdyby to měl být jediný důvod, proč nelyžujete. Vaše dítě se bude jistě rychle učit – a jak říkají odborníci, je škoda, když získá od profesionála dovednosti, na které pak už rodič nenaváže. Všichni to tak máme: i když jsme dobří, pořád se máme co učit. Malí i velcí.